Obsah
Mustafa Kemal Atatürk (1881-1938) byl důstojníkem armády, který založil nezávislou tureckou republiku z ruin Osmanské říše. Poté působil jako první turecký prezident od roku 1923 až do své smrti v roce 1938, přičemž provedl reformy, které zemi rychle sekularizovaly a westernizovaly. Pod jeho vedením se role islámu ve veřejném životě drasticky zmenšila, vznikly právní zákony v evropském stylu, úřad sultána byl zrušen a byly nařízeny nové požadavky na jazyk a šaty. Ale ačkoli byla země nominálně demokratická, Atatürk občas potlačil opozici autoritářskou rukou.
Atatürk: Raná léta
Mustafa, který se stal teenagerem Mustafa Kemal a později Mustafa Kemal Atatürk, se narodil kolem roku 1881 ve městě Salonica (nyní Thessaloniki, Řecko), které bylo v té době součástí Osmanské říše. Jeho rodina byla střední třída, turečtina a muslimka. Dobrý student, Mustafa Kemal, navštěvoval řadu vojenských škol, včetně War College v Istanbulu. Poté byl několik let umístěn v Sýrii a Palestině a poté si zajistil místo v Salonici. V letech 1911 a 1912 tvrdě pít Mustafa Kemal bojoval proti Italům v Libyi.
Věděl jsi? Turecký vůdce známý jako Atatürk měl modré oči a světlé vlasy. Přestože tvrdil, že pochází z tureckých nomádů, někteří historici se domnívají, že byl alespoň částečně balkánským rodovým původem.
Během první světové války (1914-18) se Osmanská říše spojila s Německem a Rakousko-Uherskem. Do této doby stárnoucí říše ztratila téměř celé své území v Evropě a Africe. Navíc tzv. Mladá turková revoluce z roku 1908 zbavila sokána autokratické moci a zavedla éru parlamentní vlády. V roce 1915 se Mustafa Kemal vyznamenal během téměř celoroční kampaně na poloostrově Gallipoli, ve které pomáhal zastavit velkou sílu britských a francouzských vojsk v převzetí Istanbulu. Brzy byl povýšen z plukovníka na brigádního generála a poslán k boji ve východním Turecku, Sýrii a Palestině. Odhaduje se, že za války a její následky zemřelo odhadem 1,5 milionu Arménů a jiní byli vyloučeni, ale Mustafa Kemal nebyl spojen s pácháním genocidy.
Atatürk přebírá moc
Pod trestnou poválečnou mírovou smlouvou podepsanou v srpnu 1920 spojenecké síly zbavily všech arabských provincií z Osmanské říše, zajistily nezávislou Arménii a autonomní Kurdistán, pověřily Řeky region obklopující Smyrnu (nyní Izmir) a prosadily ekonomiku kontrolu nad tím, co malá země zůstala. Mustafa Kemal však již zorganizoval hnutí za nezávislost se sídlem v Ankaře, jehož cílem bylo ukončit zahraniční okupaci turecky mluvících oblastí a zabránit jim v rozdělení. Sultánova vláda v Istanbulu odsoudila Mustafu Kemala v nepřítomnosti k smrti, ale nedokázala mu zabránit v budování vojenské i lidové podpory. S pomocí peněz a zbraní ze sovětského Ruska rozdrtil jeho vojsko Armény na východě a donutil Francouze a Italové ustoupit z jihu. Poté obrátil pozornost k Řekům, kteří během jejich pochodu způsobili chaos na turecké populaci, do 50 mil od Ankary.
V srpnu a září 1921, s Mustafa Kemal v čele armády, Turci zastavili řecký postup v bitvě u Sakarya. Následující srpen zahájili útok, který prolomil řecké linie a poslal je do úplného ústupu až do Smyrny u Středozemního moře. V Smyrně brzy vypukl požár, který spolu s rabováním a zuřením tureckých vojáků si vyžádal životy tisíců řeckých a arménských obyvatel. Zhruba 200 000 dalších Řeků a Arménů bylo nuceno evakuovat blízké spojenecké válečné lodě, které se nikdy nevrátily.
Mustafa Kemal dále hrozil útokem na Istanbul, který byl okupován britskou a další spojeneckou mocností. Namísto boje se Britové dohodli vyjednat novou mírovou smlouvu a poslali pozvánky sultánské vládě v Istanbulu i vládě Mustafy Kemala v Ankaře. Než však mohla mírová konference začít, Velké národní shromáždění v Ankaře přijalo usnesení, v němž prohlásilo, že sultánova vláda již skončila. Poslední strašný osmanský sultán uprchl ze svého života z paláce v britské ambulanci. V červenci 1923 byla podepsána nová mírová smlouva, která uznala nezávislý turecký stát. V říjnu Velké národní shromáždění vyhlásilo Tureckou republiku a za svého prvního prezidenta zvolilo Mustafu Kemala.
Atatürk jako prezident
Ještě předtím, než se stal prezidentem, Řecko souhlasilo s asi 380 000 muslimy v Turecku výměnou za více než 1 milion řeckých pravoslavných praktikujících. Mezitím pod Mustafou Kemalem pokračovala nucená emigrace Arménů. Ačkoli Turecko bylo nyní téměř homogenně muslimské, Mustafa Kemal seslal kalifa, teoretického nástupce proroka Mohameda a duchovního vůdce celosvětové muslimské komunity. Uzavřel také všechny náboženské soudy a školy, zakázal nošení šátků mezi zaměstnanci veřejného sektoru, zrušil ministerstvo kánonického práva a zbožných nadací, zrušil zákaz alkoholu, přijal gregoriánský kalendář namísto islámského kalendáře, nedělní den odpočinku namísto pátku změnil tureckou abecedu z arabských na římská, nařídil, aby volání k modlitbě bylo spíše v turečtině než arabštině a dokonce zakázalo nošení fezových klobouků.
Vláda Mustafa Kemala prosazovala industrializaci a přijala nové zákonné zákony založené na evropských modelech. „Civilizovaný svět je daleko před námi,“ řekl publiku v říjnu 1926. „Nemáme jinou možnost než dohonit.“ O osm let později požádal všechny Turky, aby si vybrali příjmení a vybrali Atatürka (doslova otce Turka) jako jeho vlastní. Do té doby se Atatürkova vláda připojila k Lize národů, zlepšila míru gramotnosti a poskytla ženám volební právo, i když v podstatě uložil vládu jedné strany. Uzavřel také opoziční noviny, potlačil organizace levicových dělníků a stáhl všechny pokusy o kurdskou autonomii.
Turecko po Atatürku
10. listopadu 1938 Atatürk, který nikdy neměl děti, zemřel ve své ložnici v paláci Dolmabahce v Istanbulu. Na jeho místo vystřídal İsmet İnönü, předseda vlády během většiny Atatürkovy vlády, který pokračoval ve své politice sekularizace a westernizace. Přestože si Atatürk v Turecku dnes drží ikonický status, urážka jeho paměti je zločinem, který se v posledních letech znovu objevil jako sociální a politická síla.
