O půlnoci 1. července 1997 se Hongkong vrací k čínské nadvládě na slavnostním ceremoniálu, kterého se účastní britský premiér Tony Blair, princ Charles Wales, čínský prezident Jiang Zemin a ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Několik tisíc Hongkongů protestovalo proti obratu, který byl jinak slavnostní a pokojný.
V roce 1839 Británie napadla Čínu, aby potlačila opozici vůči jejímu zasahování do hospodářských, sociálních a politických záležitostí země. Jedním z prvních britských válečných aktů bylo obsazení Hongkongu, řídce osídleného ostrova u pobřeží jihovýchodní Číny. V 1841, Čína postoupila ostrov k Britům s podpisem úmluvy Chuenpi, a v 1842 smlouva Nanking byla podepsána, formálně končit první opiovou válku.
Nová britská kolonie vzkvétala jako obchodní centrum východ-západ a jako obchodní brána a distribuční středisko pro jižní Čínu. V roce 1898 bylo Británii uděleno dalších 99 let vlády nad Hongkongem podle druhé Pekingské úmluvy. V září 1984, po letech vyjednávání, podepsali Britové a Číňané formální dohodu, která schválila obrat ostrova z roku 1997 výměnou za čínský příslib zachování hongkongského kapitalistického systému. 1. července 1997 byl Hongkong pokojně předán Číně při slavnostním ceremoniálu za účasti četných čínských, britských a mezinárodních hodnostářů. Generální ředitel nové hongkonské vlády Tung Chee Hwa formuloval politiku založenou na konceptu „jedna země, dva systémy“, čímž si zachoval roli Hongkongu jako hlavního kapitalistického centra v Asii.
