Prezident Ronald Reagan, citující hrozbu pro americké státní příslušníky v karibském národě Grenada marxistickým režimem tohoto státu, nařizuje Marines napadnout a zajistit jejich bezpečnost. V té době bylo v Grenadě téměř 1 000 Američanů, mnoho z nich studenti na lékařské fakultě ostrova. Za necelý týden byla Grenadova vláda svržena.
Situace na Grenadě se týkala amerických úředníků od roku 1979, kdy se levicový Maurice Bishop chopil moci a začal rozvíjet úzké vztahy s Kubou. V roce 1983 dal další marxista Bernard Coard zavraždit biskupa a převzal kontrolu nad vládou. Protestující se střetli s novou vládou a násilí eskalovalo. Reagan, který citoval nebezpečí pro občany USA v Grenadě, nařídil na ostrov téměř 2 000 amerických jednotek, kde se brzy ocitli v opozici grenadských ozbrojených sil a skupin kubánských vojenských inženýrů v Grenadě, aby opravili a rozšířili letiště na ostrově. Věci nepomohl fakt, že americké síly se musely spoléhat na minimální inteligenci o situaci. (Mapy používané mnoha z nich byly ve skutečnosti staré turistické mapy ostrova.) Reagan nařídil další jednotky a v době bojů bylo v Grenadě téměř 6 000 amerických jednotek. Téměř 20 z těchto vojáků bylo zabito a více než sto zraněno; více než 60 jednotek Grenadanu a Kubánců bylo zabito. Coardova vláda se zhroutila a byla nahrazena vládou přijatelnou pro USA.
Řada Američanů byla skeptická vůči Reaganově obraně proti invazi, přičemž si všimla, že k ní došlo jen několik dní po katastrofální explozi v americké vojenské instalaci v Libanonu, při níž zahynulo přes 240 amerických vojáků, což zpochybnilo použití vojenské síly k dosažení cílů USA. Přesto Reaganova administrativa získala velké vítězství a nazvala ji prvním „vrácením“ komunistického vlivu od začátku studené války.
