V tento den v roce 1943 se odehrává jeden z největších střetů brnění ve vojenské historii, když německá ofenzíva proti ruskému opevnění v Kursku, ruském železničním a průmyslovém centru, je zastavena v ničivé bitvě, což znamená zlom ve východní části front ve prospěch Rusů.

Němci byli odvezeni z Kurska, klíčového komunikačního centra mezi severem a jihem, již v únoru. V březnu Rusové vytvořili výběžek, obranné opevnění, západně od Kurska, aby zabránili dalšímu pokusu Němců postoupit dále na jih v Rusku. V červnu němečtí útočníci zahájili letecký útok proti Kursku; na zemi byla zahájena operace Cottbus, zdánlivě oddaná ničení ruských partyzánských aktivit, ale ve skutečnosti vedla k velkému zabíjení ruských civilistů, mezi nimiž se schovávali sovětští partyzánští bojovníci. Rusové odpověděli nálety proti německým formacím vojsk.

Do července si Hitler uvědomil, že prolomení ruského odporu v Kursku bylo zásadní pro uskutečnění jeho cílů v sovětském Rusku a pro obranu Velkého Německa, tj. Území okupovaného Německem mimo předválečné německé hranice. "Dnes se musíte účastnit útoku tak důležitého, že celá budoucnost války může záviset na jejím výsledku," oznámil Hitler svým vojákům 4. července. Ale 5. července Rusové vytáhli koberec z pod Hitlerovou ofenzívou zahájením vlastního dělostřeleckého bombardování. Němci protiútoky a začala největší bitevní bitva v historii: Mezi dvěma útočníky bylo nasazeno 6 000 tanků. 12. července se 900 ruských tanků střetlo s 900 Němci (včetně jejich nadřazených tanků Tiger) v nejzávažnějším střetu bitvy u Kurska na Prokhorovce. Když bylo po všem, nad bitevním polem bylo posetých 300 německých tanků a ještě více ruských tanků. "Země byla černá a spálila se tanky jako hořící pochodně," hlásil jeden ruský důstojník. Rusové však zastavili německý postup mrtvých v jeho stopách. Výhoda prošla na východ. Německý pobyt na sovětském území se chýlí ke konci.