V tento den v roce 1911 se v severovýchodních Spojených státech nastavují rekordní teploty, protože smrtelná vlna veder zasáhne oblast, která by zabila 380 lidí. V Nashua v New Hampshire dosáhla rtuť vrcholu 106 stupňů Fahrenheita. Další vysokoteplotní záznamy byly nastaveny po celé Nové Anglii v průběhu 11 dnů.

Oblast od Pensylvánie na severovýchod po Maine byla nejvíce zasažena dusivým vedrem. Obzvláště tvrdě zasáhlo město New York. Ve skutečnosti New York City Health Department vydalo v červenci 1911 jedno ze svých prvních tepelných doporučení. Starosta William Gaynor se snažil zajistit, aby obchodníci s ledem ve městě mohli pokračovat v dodávkách; v době před ochlazením byl led rozhodující pro to, aby nedocházelo k kazení zásob potravin.

Do 13. července New York ohlásil 211 lidí mrtvých z nadměrného tepla. Jeden muž, očividně dezorientovaný vyčerpáním tepla, předávkoval strychninem. Ve Filadelfii zemřelo na žár 159 lidí. Typy úmrtí připisovaných teplu se mohly v roce 1911 docela lišit, některé orgány, včetně těch, které se utopily, zatímco se pokusily ochladit zaplavením. Teplo také někdy ohýbá železniční tratě, působit vykolejení vlaku; úmrtí při jakýchkoli následných nehodách lze také přičíst teplu. Úpal je však typickou příčinou úmrtí způsobených teplem. Extrémně horké nebo vlhké počasí nebo intenzivní aktivita na slunci mohou vést k selhání mechanismů regulace teploty těla, což může vést ke zvýšení tělesné teploty na nebezpečnou úroveň. Mezi příznaky úpal patří bolest hlavy, závratě, zmatenost a horká, suchá, zarudlá kůže, jakož i rychlý srdeční rytmus a halucinace.

Konec vlnové vlny z roku 1911 byl poznamenán silnou bouřkou, která zabila pět lidí.

Z 50 států pouze na Havaji a na Aljašce nezaznamenaly vlnu veder v té či oné době.